Hlídaní část 1.
Ryu..
V pul druhé jak jsem se domluvil s bratrancem zaklepu na dveře Saiova pokoje.
"No konečeně." Otevře mi Toru. " Už sem se bál že ses na nás vyprdnul. Sai musí po 8 hodinach brát leky takže ve 4. Tyhle a pak ještě i tamhle ty."
Podá mi prašky a začne pobyhat popokoji. "A ještě i tyhle ty jsou na kašel a tyhle mu dej dva kdyby se mu zvedla horečka. Nějaké otazky?"
Kouknu na slušnou hromadku leku. " Jo jednu není toho nějak moc?" Toru si povzdechne. "Jo je. Ale doktor se při kontrole zděsil a tohle nám předepsal,
když Rei zamitl že by šel Sai do nemocnice prý by od tama utekl a bylo by z toho víc problemu s tím ho najít."Pokrčí bratranec rameny.
"A ještě jednu otazku mám. Takže se to ještě nezlepšilo?" Celkem mě to udivuje. "Bohužel mě osobně přijde že se to zhoršuje, ale snad se to změní."
Kouknu na Saie jak si chrupká v klidu v posteli. "Ale vypadá líp než před týdnem." Toru se pousměje
"To si ho ještě neslyše kašlat. e to celkem děsivé jak to v něm chrčí."Při svích slovech se oklepe.
"Jinak stačí jen abys mu vnutil prašky a dokopal ho něco sníst a hlavně aby hodně pil." Podá mi instrukce.
Vše mu odkejvu a když odejde sednu si do křesla které je v rohu místnosti a vytahnu si nějakou knižku z knihovničky co tam Sai má.
Bylo by to zajímavé čtení kdybych každou chviličku nemusel koukat po saiovi jestli je v pořádku.
Ve čtyři přesně sním svedu boj abych ho donutil polknout prašky. Původně sem chtěl jít na pokoj a přijít ho zkontrolovat po třech hodinách jak řikal toru,
ale nedalo mi to a tak sem zůstal.
Musim přiznt že sem nečekal že to bude tak vyčerpavající a ten jeho děsivý kašel mi nedovolí odejít ani po půlnoci kdy bere prašky.
Tak se natahnu k němu a na 8 nařídim budíka. Važně že já na to kyvnul taková ztratá pátku. Ještě se ani pořadně nevyspím protože Sai má co chvilku zachvat kašle.
Sai..
Ráno mě vzbudí nějaký nepříjemný zvuk až po delší době mi dojde že to bude budík. Naštěstí ho někdo vypne a tak se můžu v klidu dál tulit k osobě která mě objímá.
"Saii vstávej musíš si vzít prášek. No tak koťátko." Zarazím se a prudce otevřu oči. "Ryu." Vyjeknu a prudce si sednu.
"Fajn vypadá to že už ti aspon zmizela horečka. Což je trochu škoda byl si sní děsně mazlivej."Zavrní.
Nevraživě na něj kouknu kdyby mi nebylo tak špatně a nerozkašlal bych se něco bych mu od plic řekl.
Ryu se zvedne z postele a kdž se vykašlu podá mi hrníček čaje a prašky.
"Já je nechci." Zaknučím ale čaje se napiju. "Saii nechovej se jak malé dítě a ty prašky sněs."
"Ne." Fnuknu odložim čaj a zalezu si rychle pod peřinu." Saii a já doufal že když už němáš horečku nebudu s tebou muset bojovat aby sis je vzal,
ale jak vidím nemám jinou možnost." Při svém proslovu
ze mě strhne Ryu peřinu a svím tělem mě přišendlí posteli. "Ryu prosím nenut mě."Zkusím ho ze sebe zchodit, ale vubec to nejde tak zkusím psí očička.
Ryu jen zavrtí hlavou vloží si do pusy trochu čaje a prašky a přitiskne sve rty na mé.
Pevně je semknu k sobě asi by mi to vyšlo kdyby ten podvraták nezačal rozptylovat mou pozornost a nedonutil mě vzdychnout.
Hned jak trošku pootevřu usta mam v sobě prašky. Nechtě je spolknu.
"Spokojenej tak ted ze mě mužeš slest." Zavrčím. Ryu se jen usměje.
"To bych mohl, ale ted se mi nechce. A navíc nemužu riskovat že se pujdeš někam courat ještě si nemocný. Takže radši tahl zustánem."
Zívne a přetočí se takže já ležim na něm a jeho pevná paže mě tiskne k sobě.
Přikryje nás dekou." Ted bud té lásky a zkus spát Saii. Možná že to tak nevidíš,ale já vim že ses taky moc nevyspal." Chvilku uvažuju že budu protestovat,
když to ale zminil uvědomím si že sem opravdu unavený.
"Fajn." Zavrčím a zabořím mu tvář do hrudníku. Pochvilce poslouchaní jeho srdce usnu.
Ryu..
Hned jak Sai usne upravím si ho tak aby se mi sním dobře leželo a zavřu oči. Uvažuji o tom co vyvadím. Klidně sem mu mohl chodit davat jen leky misto toho tu s ním ležím v posteli.
Vážně jak je to dlouho co sem jen tak s někým ležel bez toho abych se sním vyspal. Vlastně ani tak sem s nikým neležel, vždy sem je hned po sexu vykopnul.
Radši zkusím počítat ovečky než abych musel uvažovat nad nesmysli jako o lásce .
