Nikdy neřikej nikdy !!! 1 čast
Nikdy neřikej nikdy !
Keď nevieš kdo si tvůj seznam co bys nikdy nedělal přečte :D
Normalní lidi si píšou deníček. Nebo seznam přání, ale to bych nesměl být já abych si nenapsal seznam toho co bych nikdy vážně nikdy nechtěl dělat. Asi bych se měl nejdříve představit jmenuji se Leo Asuchi jsem princem jedný malí zemičky. Před dvěma roky se mně starší bracha snažil donutit sníst žižali a tehdy ani nevim proč jsem začal psát ten seznam. A ted ho nemužu najít. Já vim řekne te si proč tu blbost hledám. Tak já vám to povím. Chcete ? Jistě že chcete že se ptám že.
Takže na začátek rano jsem normalně vstal a šel do školy,ale tam se stalo něco nenormálního. Najedou se tam zjevil můj inteligentní starší bratr a snažil se mi dohodit kluka kterýho nesnáším. To by nebylo nic divnýho, ale to že bych sníám nikdy nic neměl bylo na tom seznamu taky. Tak ted trochu panikařím snad chápete.
Chytim madraci a začnu pod ní hledat vytahnu svojí tajnou krabičku. Co v ní je vám važně neřeknu! Otevřu jí a ulevně zjistím že se jí nikdo nedotkl. Aspon něco. Vytahnu fotku mojí platonický lasky a pohladím ji a znova uklidim a schovám. Kdo to je vám neřeknu mysleli by ste si o mně bůh vi co .
Raven…
Sednu si a odškrtnu z Leova seznamu položku „nikdy bych nechodil s Asikem.“ Tohle dodržel. Ale je tu zpousta položek ještě sem je ani všechny nečetl , ale beru to postupně aspoň to bude věčí sranda. Sroluju pergamen zpět. Vážně tolik nikdy sem od něj nečekal. Ty na konci jsou nejnovější. Ale na začatku čekám něco jako žižali. Někdo zaklepe a tak seznam schovám pod polštař a zvednu se a rozepnu košili aby to vypadalo že se oblíkám. „Dále.“ Čekám že vejde služka, ale místo ní vejde Leo. Zarazí se a zustane na mně zírat. „Co tu chceš?“ Sundám si košili a rozepnu knofliček a zip u kalhot. Uhne pohledem jinam „ Nevíš nahodou něco o mím seznamu Nikdy bych nedělal! „ Pozvednu obočí . „Ty máš takovejhle zajmavej seznam?“ Hraju překvapený ho.
„Nemám!“Otočí se na patě a vypochoduje z pokoje a třískne dveřmi. Musím se smát. A pak že není gay. Vytahnu seznam a zakroužkuju Nikdy nebudu gay. Pak seznam znova schovám oblíknu se vydám za otcem do pracovny. Zaklepu a vejdu. „Otče.“
„Sedni si.“ Ukaže na křeslo naproti sobě.
„Co se děje? “ Vypadá vážně ztrápeně.
„Víš proč sem měl dva syny?“ Zavrtím hlavou že ne. „ Protože sem se chtěl tomuhle co děláš vyhnout!“ Zavrčí.
„Nevím o čem to mluvíš.“
„Ale víš. Nech svého bratra napokoji. Víš že potřebujem aby si vzal princeznu a jedinou dceru sousedního krále?!“ Naštvaně bouchnu do stolu.
„No a co ? Co stím uděláš jak mi v tom zabraníš? Navíc jsem prvorozený takže za pulroku mi předáš trůn.“ Otec mně naštvaně sleduje a pak si povzdechne.
„Dalo se to čekat Suii.“ Otočím se za hlasem a usměju sena strejdu. „ Víš že je to rodinné prokletí.“ Otec jen kývne a já je zvědavě pozoruji.
„To si děláte srandu? Jak dlouho? “ Otec mlčky sedí a strejda dojde až k němu a dá mu pusu. Vyvalim na to oči.
„Od jakživa ale domluvili jsme se že to budem tajit a váš otec se provdá jak chtěl váš děda.“ Otec si promne kořen nosu a pousměje se.
„ Asi ti to celí řeknem. Ale až po večeři bude to na dlouho a tvému bratrovi by bylo divné kdybychom tam nešli.“ Otec mi nenápadně naznačí vypadni a neruš až do večeře. Musim se opět smát. Pravda je že tátovi bylo 16 když jsem se narodil a strejdovi bylo 20 jako je právě ted mně.
Suii…
Naštvaně kouknu na Keira. „Ty si mu to prostě musel vyžvanit vid!“ Jsem naštvanej sice osud je osud a tohle prokletí taky, ale vážně potřebuju aby si Leo vzal tu ženskou jinak bude válka.
„Stejně by se to dozveděl kocourku.“ Zavrčím.
„Nech si kecy na koledu. Víš že Leo bude jak já ale ta semetrika není jako Maia a nepřistoupí na to prostě…“ Povzdechnu si a v duchu dodám jsem v pr… říct to přednim tak v pr… mám jeho.
„Prostě? Co ? Povídej.“ Ani nevim jak ale sedim nastole a on si sedí v mím křesle. Zpražim ho pohledem. „ Jestli chceš mužeš mi hačat na klíně zlatíčko, ale pak za sebe neručím.“ Zavrní. Protočím oči. „ Co kdyby ses výjimečně choval jako starší bratr a král!“ Povzdechne si a stáhne si mně na klín. „ Víš že nemužu nic dělat s Marianem máme mirovou smlouvu. Bohužel otce nenapadlo tehdy zahrnout do toho i tuhle zemičku.“ Zavrtim se a uvelebím v jeho naruči vždy mi tam bylo dobře. „Hmm..takže mám Leovi prostě zničit život to mi radíš ?“ Začnu si hrát s knoflíčkem u jeho košile
„Ne něco vymyslíme. Co spojit naše země?“ Zeptá se po chvilce mlčení. Kouknu na něj.
„Jak to myslíš?“ Pozvedne obočí. „ To nemyslíš vážně to nejde prostě to nejde.“ Zavrtím hlavou.
„Proč by nešlo? Ale to by smě měli trénovat na svatební noc.“ Zavrní a začneme se líbat a pak no.. nejste trochu moc zvědaví ?!
Raven…
Dojdu na večeři a nezapomenu Leovi hodit žížali do salatu. Hned co dojde otec se strejdou mám co dělat,abych se neutopil. Jako vážně otec není starý, ale představit si to co provaděli není zrovna nejlepší napad před večeří.
„Ravene.“Promluví na mě strýc.
„Ano?“ Kouknu na něj.
„Co kdybych tě učinil svím dědicem.“ Vyvalim na něj oči. „Místo toho abys byl králem jen zde byl bys i v Arii a možná by to mohlo vyřešit i problém s tím sňatkem.“ Zamyšleně se na něj podívám.
„Myslíš spojením kralovství a tím padem by na tohle uzemí spadala i mírová smlouva.“ Kyvne na souhlas. „To je užasný nápad, ale bude stím hodně problemu.“
„To ano musel bys odjet se mnou a projít zkouškou.“Kývnu na souhlas a začnu se vrtat ve večeři.
„Kde je vůbec Leo?“ Zeptá se mně otec. Pokrčím rameny ve znamení že nevím. „Dobře. Tak se najez a pak přijd do pracovny.“ Kyvnu na souhlas a sleduju je jak odcházej.
Leo..
Trochu jsem se začetl tak jdu pozdě na večeři. Zahnu za roh že to vezmu zkratkou kolem otcovy pracovny do jídelny. Ale to co vidim mně dost vyvede z míry.
„Ehmm.“ Odkašlu si, abych strýčka a otce na sebe upozornil. Otec sebou hned cukne a pokusí se přerušit jejich polibek, ale není mu to povoleno. Dokud jim nedojde vzduch pak se Strýc odtáhne a otočí se na mně.
„Ahoj Leo.“ Usměje se jako by nic. Otec je rudý a má skloněnou hlavu. Kyvnu na pozdrav a opřu se o stěnu zavřu oči a pak chytnu naprostej výtlem.
„Leo? Si v pořádku? Já tito vysvětlím?“ Vyjekne otec ještě víc mně to rozesměje. Oba na mně čučej jak na blázna. „Zlato tvůj syn se asi zbláznil.“ Konstatuje suše strýc. Zavrtím hlavou a trochu se uklidním.
„Takže se mi to tehdy nevzdálo.“ Utřu si slzy od smíchu. Oba na mně vyjeveně koukaj. „ Bylo mi 7 let. Mamka tehdy řekla že se mi to zdálo. Ale já vás viděl. Kruci 9 let u psychiatra zbytečně protože to byla pravda.“ Zavrčím.
„Aha.“ Pronese suše strýček. „ Hele ale mohl by jsi teď dělat že nic ani bratrovi to neříkej ano? „ Mrkne na mně. Protočím oči.
„No dobře. Nezlobte děcka.“Zašklebím se a rychle zdrhám do jídelny než schytám pohlavek.
Hned jak si sednu a vezmu si salát do ust ho vyprsknu. „To si dělaj pr…“ Bratr chytne výtlem. „ Ty jeden malej skřečku já tě zaškrtím.“ Skočím po něm přes stul. Svou chybu si uvědomím až tehdy když natý zemi oba ležíme nahý a udychaný. Po prožitým orgasmu.
„Miluju tě Leo.“ Přitáhne si mně bratr do náruče a od nese do ložnice. Kde mu usnu v naručí. Takže si ani nevšimnu že se vyplíží za otcem do pracovny.
Raven…
Dojdu za otcem do pracovny. Vejdu vbez zaklepání a hned zakleju „Kruci nemůžete si dát na dveře nerušit.“ Odvrátím se od nich. Otec zrudne a zakryje si ústa. ¨
„Máš klepat. A ted bys mohl být te dobroty aodejít. Aby sme to mohli dodělat.“ Zavrčí strýček. Otočim se na potpatku a vyjdu ven z pracovny.
„To snad není možný z tohohle budu mít doživotní trauma.“Mumlam si pro sebe, když dostanu pohlavek. „hej!“ otočim se na otce, kterej je rudej až nevim kde.
„Jdi za ním. Vše ti vysvětlí.“ Než stačím něco říct zmizne. S povzdechem tedy vejdu do pracovny.
„Byl blbej napad vyspat se sním ted.“Zapalí si strýček doutnik.
„Proč?“Zavrčím. On si tu se svím brachou užívá a já nemužu jo?! Naštvaně ho sleduju.
„Protože ještě ted odjíždíme a dřív než za rok se domu nedostaneš.“ Řekne klidně.Placnu sebou do křesla.
„Aha.“ Promnu si kořen nosu. „To ste mi to nemohli říct dřív? Bude mně nesnášet když odjedu.“ Strýček pokrčí rameny.
„Nenapadlo mně že se na něj hned vrhneš.“
„Já se na něj nevrhnul to on na mně.“Obhajím se. Strýček se začně smát. „Teda on se vrhnul přes stul. Ale..“ Nedořeknu a potutelně se usměju.
„Je mi to jasný. Ale ted k duležitým věcem. Ten rok je minimum . Tak doufám že to za tu dobu zvládneš.“ Kyvnu a nechám si vysvětlit všechny ty blbosti kolem vládnutí.
Po víc jak hodině vysvětlování. Se zničeně dotáhnu do pokoje. Když uvidim Lea stočenýho do klubíčka chrupkat na posteli. Pousměju se a hned posmutním. Sednu si ke stolu a napíšumu dopis, kde mu vše vysvětluju. Pak si zabalím a dopis mu dám na polštař vedle hlavy a políbím ho do vlasů. Pak tiše na rok zmiznu.
Druhý den….
Leo…
Vzbudím se až odpoledne. A se zaupěním vzpomínám co se včera stalo. Usměju se když si vzpomenu na jeho Miluji tě.
Donutim se otevřt oči a rozhlídnu se po pokoji. Je, ale podivně prázdný. Pokusím se posadit, ale se zaupěním spadnu zpět do polštářu.Ani si nevšimnu otce který stojí ve dveřích.
„Leo.“ Až pak si ho všimnu a stočím k němu pohled. Dojde k posteli a sedne si vedle mě. Pohladí mně po vlasech. „Nevim jak tito říct.“ Povzdechne si. Bedlivě ho sleduju a mlčím. „ Víš Raven dneska ráno odjel s Keirem.“ Zustanu na něj zírat jak tele na noví vrata.
„jak odjel?“ Zeptám se tiše.
„Odjel aby převzal jeho království.“ Hladí mně po vlasech, ale vůbec mi to nepomáhá. „Musel aby..“ Zarazím ho.
„Nechci to slyšet!“ Zavrčim a zachumlám se do peřin. Otec si povzdechne a odejde. Teprv pak si dovolim se rozbrečet.
O pul roku…
Keiro..
„Ravene!“ Zavrčím na synovce. „ Jestli mně a učitele nebudeš vnímat. Bude to trvat ještě dýl.“ Jen sklopí hlavu. Povzdechnu si a sednu si k němu. „ Poslouchej chápu že ti chybí, ale musíš to zvladnout děláš to kvůli němu.“ Kývne na souhlas zvedne se a odejde na další hodinu.
Je to naprosto děsný ho sledovat. A podle toho co psal Suii Leo na tom není o nic líp. Sui. Povzdechnu si to střeštidlo mi děsně chybí. Asi se za ním pojedu podívat. Ale budu muset nenapadně. Asi se mu budu muset vloupat do ložnice oknem. Jo to bude nejlepší. Uvažuju nad tím zbytek dne a před večeří se omluvím Ravenovi a vyjedu na cestu.
Celí dva dny na cestě člověka dost vyčerpaj. A to šplhání do okna taky. Hned jak se dostanu do Suiova pokoje placnu sebou na postel a usnu.
Nevím, jak dlouho sem spal. Ale vzbudí mně motýlí polibek na rty. Usměju se a stahnu Suie pod sebe. Překvapeně zamrká a hned se začne kroutit. „ Nech toho žížalko. Nebo se neudržim.“ Zavrním mu do ouška. Zrudne .
„Uchyle.“Prskne .
„Je zvláštní, že sem úchylnej jenom na tebe. Čím to asi bude?“ Zauvažuji a políbím ho a začnu mu slíkat oblečení. „ Už vím čím to bude tím že se tak rozkošně červenáš. A to, i když už jsme to dělali tolikrat. Jsi děsně sladoučkej.“ Políbím ho na krk. Začnem se mazlit. Jako vždy Sui rozkošně vrní. Už delší dobu ho podezřívám, že je to kocourek.
O další tři měsíce později…
Leo…
„Tati.“Dojdu za otcem do pracovny. „Já si jí vezmu.“ Sednu si naproti němu. Je na něm vidět jak se mu uleví.
„Si zlatíčko. Už bych je dýl nestihnul zdržovat.“ Povzdechne si. „Hned Dám Arianovi vědět.“ Začne psát dopis. „ Přípravy ale pár měsícu zaberou“. Kyvnu na souhlas.
„Já vím. Pozvy je sem ať se stou dívkou mužu seznámit.“ Zvednu se k odchodu.
„Seš si jistej Leo? Ty 3 měsíce bych to snad zdržovat ještě zvladnul.“ Zeptá se mně otec.
„Jo jsem.“ Odvětím klidně a vyjdu z pracovny. Možná bych na to nepřistoupil, kdyby se mi ten Idiot za tu dobu aspoň jednou ozval. Ale ani jednou za celých 9 měsícu si nebyl schopnej najít 5 minut na napsání dopisu.
Aspoň už vim že mu nestojím ani za 5 minut jeho času. Dojdu do pokoje a vytahnu truhličku. Odkud vytahnu Ravenovu fotku. Nejdřív přemýšlím, jestli jí roztrhat. Ale nakonec jí jen znova schovám.
Keiro..
„Ravene?“ Dojdu za ním do knihovny. Vážně se snaží, a jestli takhle bude pokračovat bude vládu moc převzít už za dva měsíce.
„Ano?“ Zvedne oči od knížky a zadívá se na mně. Sednu si k němu.
„Jde o Lea.“ Znovu s nezajmem skloní oči. Prohlídnu si ho naštvaně. „ To tě to nezajmá!“Prsknu naštvaně. Nechápu ani jednoho z nich. Snaží se od sebe od cizit. Raven za Ty dva měsíce už vystřídal tolik kluku a nejen jich ale i dívek. Že bych to ani nespočítal.
„Ne.“Odpovími. Ještě víc mně to naštve.
„A to jako proč?“ Zeptam se vytočeně.
„Protože si vezmu princeznu ze sousedního kralovstí.“
„Myslíš Lailu?“ Kyvne na souhlas. „Hmm dobře tak já napíšu Sielimu. A Uděláme dvojtou svatbu.“ Kyvne na souhlas. „Za měsíc to pojedem připravit bude se konat u vás na hradě. Leo si bude brát Arinu. Tak vás sfouknem na jednou.“ Zvednu se. Raven sebou trochu trhne, ale pak jen kývne.
O Další měsíc později…
Leo..
„Arino vítej.“ Dojdu k černovlasý princezně vysmeknu lechkou poklonu a políbím jí ručku. Je to vážně hezká dívka. „Zavedu vás do vašich komtat určitě jste po cestě unavená. Sluhové vám tam už nosí věci. A až si odpočinete provedu vás po hrade.“ Usměji se a nabídnu jí rámě který přijme.
„Děkuji. Leo. Mužu vám tak říkat?“ Zeptá se nesměle.
„Ale jistě že mužem. Za měsíc budem sezdáni. Takže máme velice málo času na to se poznat.“Povzdechnu si stejně jako ona.
„To ano.“Dovedu jí do jejích komtat kde jí nechám si odpočinout. A du přivítat Lailu. Nechápu proč musíme mít dvojtou svatbu jako by to už tak nebylo dost těžký.
„Princezno, Vítám vás u nás.“ Přivítám ji o dost formálněji. Ravena ani nepozdravim. Ani on nevypadá že by si mně exktra všimál.
„Děkuji, Leonarde.“ Usměje se. „Provede te mně po hradě.“
„Jistě že. Ale myslel sem že bude te po cestě unavená tak sem vám nechal připravit komnaty. A bohužel musím jít ještě něco zařídit. Raven vás určitě provede.“ Políbím ji hřbet ruky.
„To je dobré musí se učit. Tak já si pujdu odpočinout a provedete mně pak.“ Usměje se. Kyvnu na souhlas.
„Sám se dvěma krásnýma slečnama nesvádí to k hřichu.“Zavtipkuji. Princezna se zasměje, ale Raven mně probodne pohledem. „Pujde snami potom i princezna Arina pokud vám to nebude vadit. Byla ale unavená o cestě.“ Laile zajiskří oči.
„Arina je zde?“ Kývnu na souhlas. Trochu jí potemní oči.
„Dovedu vás do vašich komnat.“ Nabídnu jí ramně a dovedu jí do jejích komnat. „ Mohu se vás na něco zeptat?“ Kyvne na souhlas. Rozhlednu se jestli nikde nikdo není. „ Mezi vámi A Arinou něco je že?“
„Asi tak jako mezi vámi a Ravenem.“ Odpovími.
„Mezi námi dvěma už dávno nic není.“Do hlasu se mi dostane trochu smutku. Mrkne na mně.
„Si myslíš ty. Ale já to vidim jinak a věř mi ještě jsem se nemílila.“ Líbne mně na čelo. Zasměju se.
„Arininy Komnaty jsou tamhle.“ Nenápadně jí ukažu. „Ale nějak dyžtak označte kdyby ste něco.“ Kývne.
„Dáme před dveře boty .“ Kyvnu a nechám jí samotnou.
Laila..
Leo je vážně slaďoučkej. Když mi to Keiro vysvětloval. Nejdřív mi šlo jen o Arinu. Ale ted musím je dostat zas k sobě. Z mýšlenek mně vyruší zaklepání. „Dále.“ Sednu si na postel a pohled stočím ke dveřím.
„Ale Ravene co pak tu děláš?“ Kouknu na něj jeho černý vlasy kontrastují s jeho smaragdovíma očima.
„Chtěla si províst po hradě ne?“ Opře se o rám dveří. Zvednu se z postele a dojdu až k němu.
„Ale od Lea ne od tebe.“ Usměju se.
„Já to tu znám taky. A navíc měla bys je pak nechat o samotě, aby se poznali.“ Klidně se na mně podívá a založí si ruce na prsou.
„Měl bys mít stejný zajem na tom aby se nepoznali jako já.“ Usměju se. Hned jak jsme se potkali sem mu vysipala že o mužské plémě nemám zájem.
„Nevim proč bych měl.“ Zavrčí. Ušklíbnu se a jsme zas u toho popírání.
„Vážně? Nezdá se mi, ale jestli nechceš.“Porčím rameny. „ Klidně si Lea vezmem s Ari do parady je děsně slaďoučkej ani by mi nevadilo, že je to mužskej.“ Raven mně přirazí na zed.
„Ani se ho nedotkeš je tito jasný?“Ušklíbnu se.
„Nevim proč bych neměla. Ty ho nechceš a on si má vzít Ari dohoda bude nejednoduší. A Navíc to chudatko se taky potřebuje zbavit stresu.“ Smetu jeho ruce. „Víš, měl bys mu dát pokoj uplně když ho nechceš akorát ho tím budeš trapit.“
„Hmm“ Naštvaně si mně prohlíží a pak vyjde z mého pokoje. Uchetnu se a pak že mu na něm nezaleží. Než pro mě přijde Leo tak se natahnu.
Leo..
Dodělám pár smluv s pomocí otce. A pak se vydám za princeznama. Nejdřív Vyzvednu Ari s kterou se jen pozdravíme a pak mlčky dem za Lailou. Zaklepu na její dveře.
„Pojdte dál.“ Tak vejdem do jejích komnat. Hned co zavřu dveře. Laila chytne Ari do naruče a začne jí líbat. „ Chyběla si mi.“ Opřu se o dveře a klidně je pozoruju. „Leo nevadíti to že?“ Otočí se na mně Laila. Zavrtím hlavou, že ne. „Jestli chceš mužeš se k nám přidat si slaďoučkej že by sme u tebe překousli, že si kluk.“ Zasměju se.
„To není nutný. Mám vás nechat o samotě?“ Ari zavrtí hlavou.
„Ne chcem si totu prohlídnout.“ Kyvnu na souhlas.
„Tak pojdte. Ukažu vám i náký schovky.“ Mrknu na ně a nabídnu oboum rámě. Obě se do mě zavěsí každá z jedný strany a tak je provedu po hradě. Celou dobu se snima bavim a tak se dozvím i jak se potkali. Nutno podotknout že jsou to obě střeštidla stejný jak já takže na večeři dojdem všichni tři rozcuchaný a udejchaný. Ari totiž dostala užasnej nápad a na zahradě se na mně vrhli a začali mně lochtat. Ještě ted mně bolí branice. Naštěstí u stolu je jen Raven, Otec a strýček.
Arina..
Mrknu na Lailu. A obě políbíme Lea . Ten zrudne a posadí nás na místa. „Má te nádherný hrad.“ Namířim poklonku ke krali. „Přesně tam potpoří mně Laila a zadržuje smích na Ravenovím kyselím vyrazem. Jak si všimnu, není jediná. Jak král, tak i král sousedního kralovstí má co dělat aby se netlemil.
Jen Leo se vrtá v jídle, protože ho Raven probodává žarlivím pohledem.
„není mi nějak dobře. Tak jestli mně omluvíte.“ Zvedne se a chce odejít. Vyskočím taky na nohy a chytnu ho.
„Tak to ne zlatíčko. Pěkně to spapáš už tak si jak kostra. Sem se bála, abychom tě nezlomili. Při tom.no ty víš.“ Mrknu na něj a posadim ho zas na židli. Raven vypadá, že nás zabije pohledem nakonec se zvedne a odejde z místnosti. Tak se Laila zvedne a sedne si k Leovi z druhý strany.
„Naše nabídka pořád platí. Ale vážně bys měl víc jíst tebe člověk nemůže ani lechat aby se nebál, že ti udělá modřinu.“ Leo protočí oči.
„O co vám de?“ Koukne na nás. Zářivě se usměju.
„O nic.“
„TO vám tak věřím vy dvě potvůrky podivný. Ale nechcete toho nic já ho nechci.“ Koukne se na nás pevně a odhodlaně.
„Jasně na toti tak skočíme, máme obě oči.“ Řekne Laila, a když chce něco říct strčímu vidličku s kusem masa do pusy.
„No nic mi vás tu necháme o samotě. A dámy vzali ste si těžký úkol oba to sou mezci.“ Zvedne se Král Sui.
„To teda jsou. Víš co by mně ale zajímalo po kom to maj ty si takoví koťátko a já taky.“ Ozve se Keiro. Laila vyprskne smíchy.
„Tobě by to nikdo nevěřil Keiro.“
„Hele pořád sem král tak trochu úcty princezničko. Nebo budeš spát na hrášku.“ Zazubí se. Chová se jak malý a to je mu 40. Sui se zasměje.
„Musím souhlasit a teď pojď ty kulihrášku. A vy dvě neponocujte. A ty to koukej sníst Leo.“ Otočí se na podpatku a už jsou pryč.
Jen se zasmějeme a začneme Lea krmit. Když to všechno sní spokojeně se necháme odvést do pokoje. Laila mně hned zatáhne k sobě a schodí do postele a začne líbat.
Raven…
Co si ta ta ženština myslí. Naštvaně kopnu do stěny. Nabalovat přede mnou Lea. Vezmu si knížku a placnu se sní na postel. Možná bych se mu měl omluvit. Bylo vážně hnusný se mu neozvat celou tu dobu, ale je to tak pro nás lepší. Snažim se vnímat text. Ale vůbec mi to nejde. Když sem ho viděl znova vyrazilo mi to dech. Byl ještě nádhernější než předtím, ale až moc hubený. Otec říkal, že mu bývá často špatně tak toho moc nesní. Snad to není kvůli mně.
Nakonec snahu číst vzdám. Když klepnou dveře v pokoji vedle přejdu ke stěně a tiše poslouchám. Slyším, jak Leo přechází po pokoji otvírá skříň a de do koupelny.
Ani nevím jak, ale stojím u Lea v pokoji a opírám se o dveře do koupelny. Slyším tečící vodu, ale i dávivé zvuky. Chvilku mám chuť tam vtrhnout a pomoct mu, ale nakonec jen tiše odejdu z jeho pokoje.
O měsíc později…
„Leo no tak pojd snáma ven.“ Kouknu na Lailu která se snaží Lea donutit aby s nimi šel řádit. Minule jsem je sledoval. Ne protože abych se ujistil že snima nic Leo nemá, ale abych se ujistil, že mně Laila nepodvadí. Jo je to vymluva ta mně podvadí s Ari. Ale nikomu to neříkejte.
„Lailo, jsem utahanej jak kotě.“ Zabručí tiše. Prohlídnu si ho zamračím se zdá se mi, že ještě víc zhubnul.
„To máš z toho, že pořádně nejíš!“ Založí si Laila ruce v bok.
„Ale jim.“ Zabručí. Laila mu vyhrne košili. Pod kterou se objeví hned žebra. Zděsím se.
„Jistě a proto si jak kostra. Dohlídnu si na tebe, abys pořádně jedl.“ Probodnu Lailu pohledem.„Ravene, přestaň blbě čumět a řekni mu něco.“
„Hmm..“Zamručím a snažim se je znova ignorovat.
Leo…
Myslel jsem si, že to bude lehký zapomenout. Povzdechnu si a přestanu Lailu vnimat. Zajmalo by mně co sem udělal špatně, že mně hned odkopnul a ted jsem pro něj horší než hmyz.
Jestli jim. Ale jo snažim se akorát muj žaludek nic nevydrží takže to co s nim hned bohužel vyzvracim. Jen z toho pomyšlení se mi dělá špatně. Jidlo jak já bych si dal kuře s bramborem. Ale co pak mužu? Nemužu! To mně na tom štve nejvíc. Nejsem žádnej anurektik i když to ted tak vypadá.
Celej den nějak přetrpím obědu se mi povede vyhnout, ale na večeři mně Laila s Ari dotáhnou. Jen co si sednu. Přede mně postaví talíř s polívkou a potom kuře s bramborem jako dezert je nějaký čokoladoví dortík. Všechno snim. Všichni mě spokojeně pozorují.
Jen co dojdu do pokoje zalezu si do koupelny.
Laila…
„Ravene do prkýnka. Proč s tím něco neuděláš chceš aby se zničil.“ Prskám na Ravena kterej se opírá o stěnu ve svém pokoji a znuděně mě pozoruje. „Si vážně Idiot já myslela že ti na něm zaleží aspoň trošku.“ Sednu si a mlčky ho pozoruji.
„Už zas.“ Šeptne tiše a dojde ke dveřím. „ Zustan tu.“ Vyjde ze dveří a podle toho že bouhnou dveře hned vedle řekla bych že jde do Leova pokoje. Nenápadně se vydám poslouchat.
„Leonarde si děláš srandu.“ Raven nadává.
„Co tě to zajmá?“
„ Zajmá mně to. Mužeš mi vysvětlit proč?“ Slyšim Jak leo asi sjede na zem a přilepím ucho víc ke dveřím.
„Nemužu za to.“Slyšim to dost tlumeně tak bud mluví do polštaře nebo si objímá kolena. „ Jen prostě jedl jsem malo a pak chvilku vůbec nic a ted nedokážu nic snist bez toho aby se mi nezvedl žaludek.“ Protočím oči já to říkala.
„Ty prostě musíš dělat jen problemi vid?!“Zavrčí Raven. No řeknu vám nebýt tam Ari která mně od těch dvěří odtahla vyškrabala bych mu oči.
„No tak promin že vůbec žiju!“ Špitne Leo.
„Taky že se máš za co omlouvat!“ Raven nasraně výjde z pokoje. Vytrhnu se Ari a napalim mu pěstí. „Ravene seš idiot. Někdy uvažuju, jestli máš mozek!“ Zakřičim na něj a du si stěžovat krali.
3 tydny před svatbou..
Kral Ravena seřval. Leo se sním nebaví to by mi ani tak nevadilo, ale on se nebaví s nikým. Ale doktor mu pomohl a už stihnul jedno kilo nabrat zpět.
Raven se nám všem omluvil a zkusil i Leovi, ale ten ho prostě ignoruje a nám ostatním odpovídá „hmm“ teda věčinou.
2 Tydny před svatbou..
Raven..
Sem Idiot. Normalně sem si začal psát i deniček. No pokaždý to začíná slovy „ Jsem největší Idiot na světě.“
Skoro nikdo se semnou nebaví. Ani se jim nedivim. Ale co by ste dělali na mím místě. Jo chovali jinak řikam sem Idiot. Kdybych se s Lailou a Ari domluvil mohli sme s Leem bejt spolu ale to já ne. Jsem Idiot. Nic nového co. Nic rozumnýho o de mně nečekejte.
Tyden před svatbou…
S Lailou jsme se vrhli do připrav svatby. Ari s Leem taky . A tak se s Leem furt hádáme no co se dá dělat.
„Kluci necháme to na vás mi si dem zkusit šaty.“Zasměje se Ari a táhne Lailu pryč. No to je super mi udělali schvalně. Pozoruju Lae jak se prohrabuje seznamem hostu. Vypadá rozkošně. Stoupnu si a přejdu za něj.
Vůbec nevnímá tak se odvažim ho políbit do vlasu. Vážně je tam zažranej do toho seznamu že si toho ani nevšimne. V očích se mi objeví dáblíci. Co se asi stane když mu rukou zajedu do kalhot. Uvažuji nad tím dlouho. No dobře tak dlouho ne. Prostě to hned udělám a políbím ho na krk. Polekaně sebou cukne a koukne se na mně.
„Co si myslíš že děláš?“ Zavrčí na mně asklon hlavu protože je rudej jak rajčátko. Zajedu mu rukou i pod tresle a obtočím prsty kolem jeho penisu.
„Co bys řekl?“Pozvednu obočí a kousnu ho lechce do ouška. Vzdychne a zakloní hlavu pak se pokusí mojí ruku dostat pryč. Nenechám ho a nerušeně sní začnu pohybovat nahoru a dolu. Druhou rukou mu zajedu pod košili. Hned jak přejedu po jeho žebrech zarazím se.
„Omluva to asi nespraví že.“Šeptnu tiše. A docela dost mně překvapí že tak rychle vyvrcholí. Celej rudej se mně pokusí odstrčit.
„Si spokojenej musíš mně pořád ponižovat.“Vrčí ale slyším že nemá daleko k slzám. Přitáhnu si ho do naruče a začnu se sním kolíbat to ho vždycky uklidnilo. Připadám si jako ten největší hajzl na světě. Ne jen to že jsem ho trapil, ale on mi celou tu dobu byl věrný a já sem no… Vystřidal za tu dobu hodně partneru.
„Promin.“ Šeptnu mu do ouška a spoustu dalších sladoučkých slovíček. Leo se rozbrečí a celou dobu mi nadává než mi usne v naručí. Povzdechnu si a odnesu ho do jeho pokoje. Kde mu sundám oblečený a otřuho. Zachumlám do deky a odejdu za Lailou. Ta mi to dá pěkně vypít. Povzdechnu si a zaklepu u ní. „Dále“ Ozve se a tak vejdu. „Co chceš ravene?“ Prskne naštvaně.
„Pomoc.“Dojde až ke mně.
„ A s čím?“ Přimo vidim jak si to užívá a tak zaskřípu zuby.
„Získat si Lea zpět a odčinit to co sem mu provedl.“ Procedím skrz zuby. Laila se vítězně usměje.
„Že tito trvalo. Kvuli tví blbosti to bude daleko těžští než by to bylo před tím měsícem a pul.“ Sedne si napostel. „ Tak povídej co má rád?“ Vezme si bloček a tužku. Začnu jí říkat vše co chce vědět. Za necelí tři hodky máme hotoví celí plán. Jak si Lea udobřit.
Komentáře
Přehled komentářů
Ehm...jak to říct, abych tě neurazila. Chápu, že máš jistě hodně práce a nemůžeš psát pořád, ale KDE MÁ TOHLE POKRAČOVÁNÍ???
Nebudu lhát, myslela jsem, že se všechno bude točit kolem toho seznamu a docela očekávám, že na konci bude ještě nějaká zmínka. Ale líbí se mi to. Hodně. Má to zajímavý děj, jen se se v tom na začátku ztrácela, ale našla jsem se. :) Takže směle do toho xD
Super
(Yuki-cat, 10. 4. 2012 23:07)Hezké, nějak nechápu Ravena, ale celý nápad a děj příběhu se mi moc líbí, tak snad bude brzy pokračování.
....................
(Rhea, 10. 4. 2012 11:40)No, že bude Raven až takovej vůl, to jsem tedy nečekala. Aspoň, že mu to došlo, snad se mu povede dostat Lea zpátky. Jsem zvědavá na pokračování. Pěkná povídka. :-)
...
(L., 11. 5. 2012 21:39)