Něštěstí ve štěstí
Běžím už několik hodin. Nevím kde sem ani kam běžím. V hlavě mi zní jediná věc: ‚Proč oni? Proč moje rodina?‘
Zhroutím se vyčerpání na zem a pohlednu přes koruny stromu na nebe, na kterém začínají vykukovat hvězdy.
„Proč?“ křiknu na celý les a po tváři nechám stékat slzy.
„Kruci jak to mám vědět! Nekřič mi tady, jak na lesy vyplašíš zvěř.“ Pohled stočím za hlasem. Střetnu se s pohledem abnormálně velkého vlka, kterému se srst třpytí ve svitu hvězd „ Co na mě vejráš. Abys věděl sem vlk a ne výr tak nevejrej a odpověz mi, co tu křičíš?“ ozve se vlk a mě spadne huba až někam ke kolenům, nezmůžu se na nic než na vejraní jak to on nazval. Vlk ke mně dojde a zadívá se na mě a skoro se mi zdá, že si povzdechne.
„Já tě nekousnu. Vážně věř mi a teď mi pověz, co se ti stalo?“ zeptá se vlk.
Zamrkám a pohledem zabloudím zas na oblohu.
„Asi jsem zešílel. Ale co aspoň se vypovídám,“ mumlám si pro sebe a natáhnu k vlkovi ruku a pohladím ho.
„Víš, já nechtěl, vážně ne, “začnu tiše. Vlk se uvelebí vedle mě, nechá se hladit a poslouchá. „Já nechtěl, aby se jim něco stalo. Sice sem byl černá ovce rodiny, ale i tak, “vydoluju ze sebe mezi vzlyky.
„Víš, asi bude nejlepší, když mi to povíš celí od začátku.“drcne do mě můj chlupatý společník.
„Dobře,“pokusím se trochu uklidnit a začnu úplně od začátku se svým příběhem.
„ Měl sem hezký dětství. Až do doby než si taťka přivedl domu nějaký ho kamaráda z firmy, bylo mi 14, ten chlap se mi od samého začátku nelíbil, už jen ty jeho pohledy. Chodil k nám každý den. Jednou taťka ještě nebyl doma a mamka byla taky někde pryč, když k nám přišel, řekl sem mu, že rodiče nejsou doma a on že počká. Takže sem ho pozval dál, udělal mu kafe, ze slušnosti si s ním povídal. Uběhla tak hodina, přesně si to nepamatuji a jemu přišla SMS on si jí přečetl, ušklíbl se a zvedl z pohovky a přešel ke mně.
„Kde máte koupelnu,“ zeptal se, i když to dobře věděl, tak sem se zvedl a vedl ho do druhého patra, kde sem měl i pokoj. Než sem ho zavedl do koupelny, strhnul mě do mého pokoje, kde se mnou mrsknul na postel.“ nadechnu se, kouknu na vlka, který mě poslouchá a povzbuzuje pohledem, ať pokračuji.
„Snažil, sem se mu bránit, ale byl silnější, svlíknul mě, otočil na břicho, pak sem slyšel rozepnutí zipu a pak si pamatuji jen ostrou bolest, když do mě pronikl.“oči se mi zalily slzami a vybavili se mi ty jeho nechutný vzdechy a slizký jazyk.
„ Znásilnil mě a začal mi vyhrožovat, že jestli to řeknu tak nechá tátu vyhodit. Od toho dne jsem jeho návštěvy snášel dva roky. Jednou zase přišel, ale tentokrát se nenamáhal mě dotáhnout do pokoje a vrhnul se na mě v obýváku. Strhnul ze mě oblečení, pak ze sebe a jako vždy bez přípravy do mě proniknul a začal přirážet. Zadržoval jsem slzy, když sem najednou uslyšel dveře a táta se přihnal do obýváku, ale místo na něj začal křičet na mě, že sem nevděčná, hnusná, buzerantská děvka. Od té doby šlo všechno z kopce, otec mě začal mlátit a občas mě sám znásilnil, mamka o tom nic nevěděla, nemohl sem jí to říct, ale starší bratr si toho všiml, že sem divný a zamlklý tak si na nás jednou počíhal. Mojí smůlou bylo, že to viděla i mamka a začal teror. Nebýt bratra už sem mrtvý.“ nadechnu se a pohladím vlka třesoucí rukou.
„Dnes je mi přesně 18, měli jsme jet někam na výlet. Táta si to nechal vysvětlit a mamka taky a na všechno se zapomnělo a měsíc mi to vynahrazovali, proto dnes tak spěchali domů. Asi mě chtěli překvapit. Ale když sem přišel domů, všude byli policejní auta a když sem se dostal do domu …“ začnu brečet „ T…tak byli mrtví, všichni tři, někdo je prý brutálně zabil,“ rozvzlykám se a zabořím obličej vlkovi do srsti.
„To bude dobrý človíčku.“zaslechnu, než usnu.
.............
Už je to měsíc ode dne, kdy mi někdo zabil celou rodinu a policie zatím neměla jedinou stopu. Dokonce sem prý i podezřelý. Ale zas sem poznal Rina, to je ten vlk, co sem ho potkal, když sem zdrhnul do lesa. Od té doby ho navštěvuji každý den, dokonce mě seznámil se svojí smečkou. Hodně mi pomohli, díky nim jsem schopný přežívat ty dny ve škole, různý výslechy na policii a pak se vracet do toho domu.
Zastavím se a pohlednu za sebe. Ten pocit, že mě někdo sleduje, mě děsí a já ten pocit už mívám par dní. Pořadně kouknu po okolí a nikde ani živáčka, aby taky ne, jdu po nepoužívané lesní cestě přímo k domu, kterou mi Rin ukázal. Povzdechnu si a vydám se domu. Odemknu dveře a vejdu do prázdného domu, děsí mě to tu, ale bylo mi řečeno, že ho mohu prodat, až se vyřídí závět. Nějak poklidím, něco si uvařím a sednu si s jídlem do obýváku, zítra je víkend tak si pustím nějaký film. Po nějaké době zaslechnu ránu a elektrika vypadne. Přejdu do kuchyně a začnu hledat svíčky nebo baterku. Najednou se kolem mého pasu ovinou silné mužské ruce
„Konečně sem se k tobě dostal.“zachraptí mi muž do ucha a zřetelně ucítím, jak mě tlačí jeho erekce. Upřímně se zděsím a dupnu mu na nohu
„Nechte mě být“ křičím hystericky.
„Seiji rád bych, ale sám cítíš, že nemůžu,“natlačí se na mě a vsadil bych se, že se ušklíbl.
„Ne prosím.“zlomí se mi hlas, když se mi nepovede se osvobodit.
„Neboj se, neublížím ti, nejsem jako tvůj otec a ten jeho kamarád,“ucítím něžný polibek na krku a jeho ruce pod svou košili, kterou nějak rozepne. Po chvilce sem úplně nahý a ležím pod ním na gauči. Jeho hbité prstíky a ruce mě dovádějí k naprostému šílenství „Prosím.“vydechnu ze sebe
„O co pak mě prosíš, Seiji?“ zaslechnu a cítím, jak pohltí můj penis do úst.
„J…já chci tě.“ Vydechnu, v mysli nevěřím tomu, co říkám, ale tělo mě zradilo. Dotyčný neznámý se ušklíbne, a prsty mi strčí mezi rty. Poslušně je oblíznu a dám si na tom zaležet, ať si nemyslí, že mu tohle projde. Vytáhne prsty a pustí můj penis a rty přejede nahoru na můj krk.
„Uvolni se.“šeptne mi do ucha a nasliněním prstem mi obkrouží dírku, než tam ten prst strčí celý. Ale znáte to, když vám to někdo řekne, ještě víc se stáhnete. Až jeho polibky a něžné slůvka mě uklidní a já se uvolním. Jeho prsty po chvíli vystřídá něco mnohem většího, ale nebolí to tak, jako když si mě bral otcův společník.
„Pšt bude to dobrý.“zaslechnu jeho hlas a cítím, jak mi slíbává slzy, asi jsem se rozbrečel. „Nechtěl sem ti ublížit.“šeptne. Přeji si, aby přestal už konečně kecat tyhle žvásty o tom, že mi nechce ublížit a přitom mě tu znásilňuje, tak se proti němu pohnu. Čekám bolest, ale místo toho zažiju něco úžasného a pak to jde ráz na ráz. A ani nevím jak, ale oba vyvrcholíme naráz. Prožiju svůj první orgasmus a usnu neznámému v náručí.
Druhý den, samo sebou, ten perverzní úchylák nikde! Zuřím jak sedmihlavá saň. Celý den nějak přežiju i s kecy od Rina, že sem divný a že sem jen malý lidský škvrně, nic nového pod sluncem. Večer si sednu k filmu, chvilku koukám a pak zas výpadek. Jsem nepoučitelný a tak se vydám do kuchyně a celý včerejšek se opakuje.
............
Neděli už nikdo nepřišel, akorát v pondělí jsme dostali, nějakého nového kluka do třídy. Holky se hned kolem něj seběhly, jak slepice na zrní a začali ho zpovídat. Taktně je odmítl a drze se nastěhoval ke mně do lavice. Co vám budu povídat, nemám to já smůlu? Samo, že je to děsný úchylák. Jeho ruku mám furt na svém stehně, ale naučil jsem se jí ignorovat.
No po týdnu stráveným s tím úchylem, spoustou poznámek od učitelů, konečně patek. Zasněně koukám z okna, když najednou zase ucítím ruku, svého spolužáka Říká, na noze. Jen protočím oči a ignoruju ji.
........
Pozoruju Seijiho, je tak roztomilý, když se vzteká. Pomalu mu rukou začnu jezdit po stehně. Stou ignorací mě štve, ale jak chce, já se ignorovat nenechám. Zabloudím mu do rozkroku, který začnu třít přes látku. Když chce vyjeknout, tvrdě ho políbím, rukou mu vklouznu do kalhot a chytnu jeho penis, začnu ho třít, vím, co ho rozpálí do běla, že žadoní, ať si ho vezmu. Ušklíbnu se, když se přestane bránit a oplácí mi polibky. Učitel nás ignoruje, zná mě a ví, že by mi to bylo jedno. Zazvoní a všichni radši opustí třídu. Krom našeho učitele.
„Bráško, víš, že ti toleruju hodně, ale znásilňovat spolužáka v mých hodinách nebudeš,“zavrčí. Otráveně se odtáhnu od Seijiho krku
„ Zdá se ti to jako znásilnění?“ přejedu Seijimu po penisu a ten jen hlasitě vzdychne.
„Vždyť sám vidíš, jak to moc chce.“zabručím a přestanu si ho všímat. Začnu se věnovat tomu cukrátku, co mám pod sebou. I přes to, že je tam bracha si Seijiho vezmu přímo ve třídě. A pak jen pozoruju, jak na mě ječí a vypadá přitom roztomile, jak se červená. Skoro vůbec nevnímám, co říká a jen sleduju jeho tělo
„Ty úchylný hnusný prase, to si nemůžeš najít jinou oběť?“ zamračeně se na něj kouknu.
„To už ses oblíknul?!“zabručím a rychle se obléknu a vyběhnu za ním.
„ No tak počkej, vždyť se ti to líbilo!“ doběhnu ho v šatně.
„TY IDIOTE! Vždyť si mě znásilnil! Uvědomuješ si to?!“křikne a oči se mu zalijí slzami. Zarazím se.
„Promiň, to sem si neuvědomil.“vydoluju ze sebe a obejmu ho
„Ale když ty si tak slaďoučký, že sem ti prostě neodolal. Zvlášť, když tě mám konečně pro sebe.“slíznu mu slzy. A vezmu ho do náruče a nesu do lesa.
„Ahoj Riku koho to neseš.“ozve se můj vlčí kámoš Rin
“Ale svého cukrouška, potřebuju mu ukázat, že nejsem úchylný prase.“uchichtnu se.
„Jak mu to chceš dokázat, když jsi, Idiote?“zavrčí.
„No možná sem, ale jen na něj, když sem ho s tebou poprvé viděl, věděl sem, že bude můj.“usměju se a pohladím Seijiho po tváři
„Ty Idiote, to sis ho nemohl získat normálně? Vždyť ten kluk toho má za sebou víc, než dost!“zavrčí na mě, až mě to překvapí.
„ Tak jsi mi to měl říct, když sem se tě ptal.“prsknu a odnesu si Seijiho domů, kde dostanu seřváno od bráchy.
„Neječ zbudíš ho!“zamračím se na bratra, který ztiší hlas.
„Jsi Idiot, víš to? To jsi nemohl počkat aspoň do víkendu? Když už za ním lezeš do domu, aspoň ve škole jsi ho mohl nechat,“zamrká.
„Asi nemá cenu se ptát, jak to víš?“zasměji se.
„Ne to nemá, svoje tajný zdroje neprozradím“vyplázne bratr jazyk. Zamračeně si ho prohlédnu.
„Hmm tobě se to řekne, jenže on je tak sladký a návykový, že sem to prostě nevydržel.“ odnesu Seijiho do svého pokoje, kde ho svléknu a uložím do postele, pak se vrátím dolů za bráchou.
„Proslovy jako si Idiot si nech pro sebe jo? Na o sem už přišel sám“zavrčím, když vidím jak se nadechuje, aby na mě vychrlil hromadu nadávek. Pak spolu prokecáme 3 hodiny. Když se vrátím do pokoje Seiji pořad ještě spí, tak si lehnu k němu, přitáhnu si ho do náruče a usnu. Nevzbudí mě ani to, že Seiji vyběhne někam do lesa.
O půlnoci mě vzbudí ten otravný vlk.
„Nech mě spát.“zavrčím a přetočím se.
„Vstávej Seiji spadnul do propasti a mi ho odtamtud sami nevytáhneme.“kousne mě do nosu.
„Au „ vylítnu do sedu.
„Už jdu, co se stalo?“ospale zamžourám.
„ To ti to musím opakovat Riku? Seiji spadnul do propasti a neodpovídá nám.“ ty slova jsou pro mě jak ledová sprcha. Během pár vteřin sem oblečeny a už běžím za vlkem k propasti s bráchou v patách. Po nějaké době se nám povede dostat dolů, ale Seiji nikde. Ať koukám, jak koukám, ať to projdu kolikrát chci, nikde není. Co vám budu povídat, ale začal jsem trochu víc panikařit. A pobíhat kolem jak splašený sršen.
„Pane bože, zklidni hormon úchyláku a pojď mi sem posvítit.“ Uslyším Seijiko hlas z nějaké jeskyně. Vydám se tam za ním.
„Tobě se to řekne ale já se bál že si mrtvý chápeš to!“ obejmu ho.
„Au pust mě ty úchyláku,“prskne.
„Promiň si v pořádku?“ prohlédnu ho. Krom několika odřenin, toho že kulhá na pravou nohu, mu nic není.
„Ne asi, sem tak v pořádku, jak jen to jde, když člověk spadne do nějaké strže. A teď pod, vypadá to, že se to dá projit,“řekne docela klidně, až mě to udiví.
„Jasně promiň.“ jdu za ním a svítím na cestu před námi. Po pár set metrech dojdeme k menšímu jezírku. Seiji, se hned začne svlékat a vleze si do vody, jen oněměle ho sleduji. A nakonec za ním vlezu. To místo je nějaký divný, cítím to, ale zrovna teď je mi to jedno.
“Seiji nepřijde tito tu divný?“kouknu okolo sebe, když se na mě Seiji vrhne a začne mě líbat. „Jo je to divný, ale libí se mi to.“ řeknu a nechám ho pokračovat. Až když na mě začne nasedat, mě začne trochu žrát svědomí, no ale co nikdy sem ho neposlouchal a tak si ho vezmu a ne jen jednou. No co, on je tak slaďoučký zvlášť, když mi usne v náručí. Vypadá jak zatoulaný koťátko, jeho dlouhý vlasy, dívčí obličej a i ta postava, no prostě úžasný kocourek. Za to já sem jeho přesný opak vysoký, o svaly nemám nouzi a mužný rysi v obličeji. Ne jedna holka se za mnou otočí, ale ty slepice sou hloupý a otravný. Pozoruju jeho klidnou tvář a musím se usmát.
„Miluju tě koťátko“šeptnu a líbnu ho do vlasu.
„ Ty perverzní úchyláku, nerad to přiznávám, ale taky tě miluju, ale to neznamená, že se nebudeš krotit.“zavrčí Seiji a prst mi zabodne do hrudníku.
„Jsi zlý, zlý koťátko.“ Hraně fňuknu.
„ To teda nejsem. Ty si úchylný a tak se budeš krotit jasný?“políbím ho.
„ Pokusím se, ale ty mě budeš muset přestat svádět.“zabodnu mu taky prst do hrudníku.
“Co že dělám? Já se tě o tvoji pozornost neprosil, neandrtálče.“zavrčí.
„To vidím, už zas mě svádíš, to se prostě nedá.“ zaúpím a přisaju se mu na citlivé místečko pod ouškem. Lapne po vzduchu.
„T- ty ještě to sváděj na mě. A jak si myslel to konečně pro sebe.“odtáhnu se.
„ No ani nevím.“zazubím se.
„Nelži mi.“ koukne mi do očí. Povzdechnu si.
„No dobře myslel sem to tak, že tvůj otec a bratr tě už nehlídají na každém kroku. Ale nemysli si, že sem je zabil. Možná sem tebou posedlý, ale ne až tak.“odvětím klidně
„ Hm… no dobře budu ti věřit.“políbí mě.
.......
Už s Rikem chodím šestým rokem a musím uznat, že se nenudím. Ta jeskyně, kde jsme spolu začali chodit, je asi vážně magická jinak si to neumím vysvětlit. Je blbý oblíkat se do toho bílého obleku. No nebudu vás déle napínat, dnes je den D. Den naší svatby. Po krkolomných začátcích i přes strašný rok, kdy nám chodili výhružné dopisy, jsme spolu vydrželi a teď se bereme. Je to divné, ale sem rád.
„Mužem kocourku?“vytrhne mě z přemyšlení hlas Rika. Usměju se.
„Ano mužem už se těším.“Projdu kolem něj.
„Já taky, hlavně na svatební noc.“mrkne
„Nic jiného sem ani nečekal.“ Upravím mu kravatu a vydám se s ním ruku v ruce k oltáři, kde si řekneme své „ano.“
Prozatimní konec xDDDDD
Komentáře
Přehled komentářů
Palec nahoru !!!
Waw
(Mysticia-sama, 5. 1. 2012 16:41)Téda to bylo něco luxusního ^^ Moc krásně se to četlo, jsi dobrá
~-^
(Nero, 9. 5. 2011 23:10)Fíííha super to doufam že prozativní x) mohla bys dodat čast s vyhružnýma dopisama co myslíš ? xD moc se těšim až zas něco přidáš ^^
Super
(Neff, 15. 11. 2016 11:11)